pohled na Afriku
článek o Africe
Pevnina převážně na východní polokouli podél rovníku mezi oceány Atlantským a Indickým. Rozloha činí 29,2 milionu km2 (s přilehlými ostrovy 30,3 milonů km2) se 484 miliony obyvatel (údaj z roku 1981). Je druhou největší pevninou, s malou hustotou zalidnění (16 obyvatel na 1 km2). Krajními body pevniny jsou mysy: na severu Ras Ben Sekka, 37°21' severní šířky, na jihu Střelkový, 34°52' jižní šířky, na západě Pointe de Almadies, 17°32' západní délky, a na východě Ras Hafún, 51°23' východní délky. Jejich vzdálenost v poledníkovém směru je 8000 km a ve směru rovnoběžek 7500 km. Od Evropy je Afrika oddělena Gibraltarským průlivem a s Asií souvisí Suezskou šíjí. Afrika má ze všech pevnin nejmenší členitost pobřeží, jeho délka je 30500 km. Největší ostrovy patřící k Africe jsou Madagaskar, Kanárské, Kapverdské, Maskarény a Komory. Téměř celou Afriku tvoří africký štít, který byl rozlámán a zprohýbán. Tektonickými pohyby vznikl Východoafrický příkop, který z větší části vyplňují rozlehlá jezera. V povrchu převažují náhorní plošiny a roviny, z nich vystupují horské masívy. Největších výšek dosahují vyhaslé sopky v rovníkové Africe (Kilimandžáro, 5895 m n.m.), nejnižším bodem je Assalská proláklina (173 m pod hladinou moře). Střední výška pevniny je 750 m. Podél obratníků leží rozsáhlé pouštní oblasti, na severu Sahara, poušť Libyjská, Arabská, Núbijská. Na jihu se nachází Kalahari, Namib. Dosud prozkoumané zásoby nerostných surovin jsou velké, ale nerovnoměrně rozmístěné. Tradiční oblastí těžby světového významu je jižní a střední Afrika. Těží se diamanty, zlato, rudy uranu, manganu, mědi, chromu, antimonu, železa a jiných kovů, azbest, grafit, kamenné uhlí. Vzrůstá podíl severní Afriky na těžbě fosfátů, ropy a zemního plynu a zemí Guinejského zálivu na těžbě bauxitu. Hlavní africké veletoky jsou Nil, Kongo, Niger, Zambezi. Většina afrických řek má nevyrovnaný podélný profil s vodopády a peřejemi, což omezuje jejich splavnost. Pro svoji velkou vodnost jsou vydatným zdrojem vodní energie. Třetinu africké pevniny zaujímají bezodtoké oblasti. Většina jezer je tektonického původu, jsou značně hluboká a lemovaná příkrými svahy okolních pohoří. Největší jsou jezera Viktoriino, Tanganika, Malawi, Čadské. Podnebí je tropické, jen severní a jižní část Afriky zasahuje do subtropů. Pro Afriku jsou charakteristické velké podnebné rozdíly v teplotách a srážkách. Půdy, rostlinstvo a živočišstvo mají pásmovité rozšíření v závislosti na podnebí a horopisných poměrech.
Název Afrika je odvozen z římského pojmenování provincie Africa (původní obyvateli Africani). Původně se jím označovalo jen severoafrické území, později přešel název na celý kontinent.
Afrika prošla v uplynulých desetiletích bouřlivým vývojem, který zcela změnil její politickou mapu. V důsledku rozmachu národně osvobozujícího hnutí po 2. světové válce se od konce 50. do 70. let postupně rozložila koloniální soustava na tomto kontinentě a vznikly nové nezávislé státy. Tyto státy se ovšem většinou potýkají s dědictvím dlouhých let koloniální poroby, projevujícím se v hospodářské i politické oblasti, a často musí čelit různým formám neokolonialistického vměšování.
Údaje a informace:
Rozloha: 30 300 000 km2
Hustota zalidnění: 25 obyv./km2
Počet obyvatel: 750 000 000
Počet států: 53
Podíl rozlohy celého povrchu Země: 6%
Největší ostrov: Madagaskar - 586 690 km2
Nejvyšší hora: Uhuru - 5 895 m (Tanzanie, Kilimandžáro)
